Národní památkový ústav připomíná dokumentární výstavou „Jak se češe do věrtele“ šedesátá léta na státním zámku Stekník, která jsou neodmyslitelně spjata s chmelovými brigádami. Mimořádná památka v rokokovém stylu sloužila jako ubytovna pro česáče chmele. Vzpomínky a vyprávění pamětníků (tehdejších studentů) spolu s dobovými fotografiemi přiblíží atmosféru sázení i sklizně. Výstava zahajuje 18. května 2018 a potrvá do 31. října 2019.
U příležitosti oslav osmičkových výročí republiky připravil Národní památkový ústav, územní památková správa v Praze za podpory Ministerstva kultury vzpomínkovou výstavu Jak se češe do věrtele.
V 60. letech byl zámek Stekník ve správě Výzkumného zemědělského ústavu, který byl zaměřen na chmelařství. Budova zámku byla využita pro správní účely a následně jako ubytovna pro chmelové brigády. Původní reprezentační sály sloužily jako ložnice, sala terrena byla jídelnou brigádníků.
Návštěvníci se na výstavě přenesou do doby, kdy tehdejší studenti zažívali na Stekníku první lásky a okouzlení, nevadilo jim spát na žocích vycpaných slámou, stravovat se z ešusů nebo se mýt ve studené vodě. Odměnou za ručně česaný chmel do věrtelů jim byl večerní tanec twist u gramofonu, zpěv při kytaře nebo jiné nezapomenutelné vzpomínky. S osudem steknického zámku je neodmyslitelně spjat i místní patriot Jaroslav Duška. O příběhu chmelaře, který pomáhal zachránit zámek i podzámčí, se dočteme na jednom z výstavních panelů.
„Výstavou vzdáváme hold nejen zdejší nádherné chmelařské krajině, ale především všem lidem, kteří zde pracovali a udržovali tradici českého chmele. Nezapomenutelný je pohled ze Stekníku, kdy moře chmelnic od jara do podzimu mohutní. Pohled na sedmimetrové zelené závěsy před sklizní dodávají klid“ uvádí autorka výstavy a kastelánka Stekníku Jana Zajíčková.
Poskytnuté materiály pocházejí z archivů pamětníků, Chmelařského muzea Žatec, Chmelařského institutu Žatec a dalších.
Výstava Jak se češe do věrtele byla vytvořena za podpory Ministerstva kultury v rámci oslav vzniku Československé republiky. Územní památková správa v Praze připravila ve Vile Stiassni v Brně výstavu věnovanou československým státníkům a významným státním návštěvám, které nocovaly v této vládní vile. V Zahradách pod Pražským hradem na dokumentech a fotografiích představujeme pražské jaro a srpen 1968 a následnou normalizaci. Mezi připravované akce řadíme výstavu ve skanzenu v Zubrnicích. Ta ukáže, jakými změnami prošel český venkov mezi lety 1938 – 1968 – 1988. Hořovický zámek připomene období, kdy sloužil jako internační tábor italských válečných zajatců v první světové válce. Na Křivoklátě připravujeme edukační program pro školy s názvem „Můj stát“ zaměřený na rozvoj vztahu dětí k české státnosti. Informace o projektu Století republiky jsou zájemcům dostupné na webových stránkách NPÚ.
O státním zámku Stekník
Rokokový zámek Stekník obklopený rozsáhlou italskou terasovitou zahradou je přirozenou dominantou žatecké chmelové krajiny. Původně barokní zámek byl v letech 1760–1780 přestavěn hrabětem Janem Františkem Kulhánkem z Klaudensteina. Posledním soukromým majitelem objektu byl švýcarský konzul Gérold Déteindre, za jehož působení byl zámek často navštěvován významnými osobnostmi z diplomatického světa, k tomu byl i přizpůsoben v reprezentativních prostorách. V roce 1949 objekt vykoupila vláda v rámci tzv. Náhradové dohody uzavřené mezi Švýcarskou konfederací a Československou republikou. Zámek začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie v Praze, která zde umístila depozitář obrazů. Pod správou NPÚ je od roku 1997.
Od roku 1997 prochází zámek celkovou rekonstrukcí. Veřejnosti jsou zpřístupněny od roku 2013 nově restaurované prostory – zámecké kaple a chodby prvního patra. Salony jižního křídla a západní křídlo zámku včetně obou sálů v současné době procházejí restaurováním (jsou prezentovány formou prohlídky „Jak se opravuje památka, jak probíhá restaurování a obnova“). Samostatně jsou zpřístupněny chodby přízemí zámku jako výstavní prostor a zámecká terasovitá zahrada.
