Historie zámku

 od pozdního středověku do současnosti 

 Od tvrze,  přes barokní zámek,  k rezidenčnímu rokokovému sídlu

      Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové drželi Stekník až do začátku Třicetileté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován. V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později nobilitovaný do šlechtického stavu s přídomkem z Klaudensteina. Na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka. Ve  2. pol. 18. století, za jeho vnuka Jana Františka sv. pána z Klaudensteina dochází k rokokové úpravě objektu.  Stekník držel od r. 1760, v roce 1772 získává pro svůj rod hraběcí titul a roku 1775 posílil svůj stav spojením s významným hraběcím rodem Hohenembsů (sňatkem s Marií Franciscou hraběnkou z Hohenembs). Roku 1796 prodal Stekník, rytíři Antonínu Josefu Korbovi z Weidenheimu. V držení tohoto severočeského rodu byl zámek až do r. 1892.

      Poté přešel dědičně v držbu rodiny Hennetů. Judr. Leopold sv. pán z Hennetu prodal statek v r. 1907 skrz centrální direkci firmě Hielle a Dittrich v Praze, Fridrichu Gimbelovi. Po něm zdědil Stekník švýcarský konzul Gérold Déteindre, který byl posledním soukromým majitelem objektu. Potomci Gérolda Détéindre potom drželi velkostatek Stekník až do prosince r. 1949.  Tehdy byl velkostatek Stekník (včetně zámku a mobiliáře) Československou vládou vykoupen v rámci tzv. Náhradové dohody  uzavřené mezi Švýcarskou Konfederací a Československou republikou. Pozemky velkostatku Stekník byly následně rozparcelovány a  samotný zámek začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístila depozitář obrazů.

      V roce 1996 byl převeden do správy Národního památkového ústavu (tehdy Památkový ústav v Ú/L). Dnes Národní památkový ústav, územní památková správa Praha. 

K výzdobě zámeckých interiérů 

        Rozsáhlé stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka z Klaudensteina, z 60. let 18. století se dotkly také úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů v patře byly opatřeny velice kvalitní iluzivní malbou. Kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. Je pravděpodobné, že malířská výzdoba zámku proběhla v letech 1767 – 1769. Výzdobu interiérů doplnil štukový dekor a v návaznosti na to proběhla i rokoková úprava fasád zámku, zahrad a ohradních zdí zámeckého areálu.V téže době se urbanistické pozornosti dostalo také celému bezprostřednímu okolí zámku, jak o tom svědčí původní výzdoba přístupové komunikace sochami, přestavba vrchnostenského dvora (čp. 9) i rozšíření panské sýpky. Vznikla tak ojedinělá krajinářská kompozice v duchu barokního souborného díla tzv. "Gesamtkunstwerku".

Videozáznam 
zachycující atraktivní záběry areálu zámku Stekník z ptačí perspektivy, pořízený multikoptérou naleznete zde.