Rokokový zámek Stekník je přímo spojený s pěstováním chmele na Žatecku, jeho majitelé: Kulhánkové z Klaudensteina, Korbové z Weidenheimu, Hennetové a rodina švýcarského konzula Gerolda Déteindra se věnovali pěstování a šlechtění steknického chmele, jeho kvalitu potvrzují i získaná světová ocenění z let 1855, 1900, 1902, 1906 a 1908. Chmel se dostal také do rokokových fresek zámeckých interiérů a do výzdoby selských usedlostí, které byly postaveny po požáru obce v roce 1784.

V obci Stekník bylo možné pozorovat celý proces zpracování, od pěstování chmele, přes sušení v místních sušárnách až po zpracování v místním pivovaru, který založili Korbové z Weidenheimu v 19. století. Zlatavý mok se v obci vyráběl až do roku 1904, kdy byl původní pivovar přestavěn na hostinec U Chmelové šišky. Zajímavostí je také to, že švýcarský konzul Déteindre místní chmel prodával až do Francie, Egypta a Maroka.

Po roce 1949 sloužil zámek Stekník chmelovým brigádám a několikrát na něm přespal i Zdeněk Svěrák se svými studenty. V letech 1952 – 1967 celý objekt využíval Výzkumný ústav chmelařský a v části objektu se dokonce skladovala hnojiva. Bývalé zámecké chmelnice převzaly nejprve Československé státní statky a následně zmíněný Výzkumný ústav chmelařský. Nebýt podnikatelských záměrů zámeckých pánů, zřejmě bychom dnes nemohli obdivovat rozsáhlou plochu chmelnic, které obklopují malou obec, která byla v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou zónou. Na Žatecko v květnu zavítala mezinárodní komise, která bude posuzovat rozsah nominace a její úpravy.

Ve Stekníku by mohlo vzniknout návštěvnické centrum chmelové krajiny. Ještě v letošním červenci dojde v obci k otevření tzv. chmelových stezek, které návštěvníky seznámí s pěstováním chmele a historií obce. Pokud vše půjde dobře, bude se o zápisu rozhodovat v roce 2021.